Z Madagaskaru přes Polsko až do jihočeského Tábora-Klokot vedla cesta dvou studentů magisterského stupně bohosloví. Budoucí obláti, Hyppolite a Mami, přijali pozvání otce Mariusze z české oblátské farnosti a ze svého studia v Evropě dostali 14 dnů prázdnin. Ty strávili ale tak trochu pracovně spolu se 40 dětmi a vedoucími tábora s tématem Malý princ. „Stává se dobrým zvykem, že můžeme dětem zprostředkovat intenzivní kontakt s obláty. Pokud možno studenty, aby měli k dětem blízko“ dodává Olga, hlavní vedoucí tábora. Tábory se pořádají už dvacet let a od počátků se zde propojuje mezinárodní oblátská rodina. Obláti jsou především misionáři, a tak studenti z misijních zemí, jakou je například Madagaskar, tráví pár dnů prázdnin, na které by stejně domů nemohli odjet, v Evropě. A to je dobrá příležitost, aby poznali život zdejších oblátských farností. Obláti z Madagaskaru v Klokotech dětem vypráví o tom, jak se žije u nich, a na vlastní kůži zažívají zase nás.

Mami pochází ze středu ostrova a s Misionáři obláty se setkal poprvé na gymnáziu. Do té doby o jejich existenci nic nevěděl. A setkání to bylo zásadní, nyní je se studentem teologie. Na Madagaskaru společně s Hyppolitem absolvovali studia filozofie, teologii pak mohli studovat buď v Římě nebo v polské Obře. A protože je misie v jejich zemi zastoupená především polskými obláty, volba padla na Obru. Hyppolite se oproti tomu s obláty setkával dnes a denně. Jeho rodina bydlí na východním pobřeží ostrova vedle oblátské fary a kostela. Jeho otec automechanik míval v dílně často auta a motorky misionářů. Ti je často poničili na cestách do nepřístupných oblastí, kam se vydávají na misii. Tím se dotýkáme specifika oblátů, kterým jsou nejen na Madagaskaru známí. Vydávají se tam, kde je nejvíc potřeba, vyhledávají nejtěžší misie a nejopuštěnější lidi. Hyppolite tedy stroje často opravoval a zkoušel. Až později přišla otázka, proč to misionáři vlastně všechno podnikají…

V neděli večer oblátští studenti Hippo a Mami spolu s dětmi zažili přílet porouchaného letadla, které ale bohužel na farní zahradě nemohlo zůstat po celý týden. Velká poklona patří letci v plášti z chemické laboratoře a v leteckých brýlích, který byl ochotný na svou Felicii připevnit latě připomínající křídla letounu a na chladič úžasnou vrtuli. Od tohoto večera také začal chodit za dětmi  Malý princ, který po částech vyprávěl svůj příběh. A přirozeně tak mezi jeden z táborových úkolů pro skupiny žlutých, červených, modrých a zelených patřilo hlídání plyšové lištičky. Během společného týdne se děti vydaly na dalekou výpravu do Černého Lesa, kde je čekala truhlářská dílna a možnost vyzkoušet si práci se dřevem. Nechyběl ani výlet do biskupského města do planetária a za panem biskupem, který děti pozval do své pracovny a prozradil význam jeho biskupského znaku. Při každovečerní modlitbě nebo mši v podvečer dne navštěvovaly děti nějaké místo v blízkém okolí. Oblíbeným místem je již několik let oblátský dům, večer začíná v jeho kapli a pokračuje pohoštěním v obývacím pokoji. Ani letos tento zážitek společného času s otci obláty nezklamal. Mezi některými dětmi probíhalo hlasování, jestli byl lepší tradiční táborák a balónková zahradní oslava v sobotu večer nebo večer v oblátském domě. Byl to týden navazovaných a prohlubovaných přátelství mezi dětmi a pohody a náročného času mezi vedoucími. Napříč oběma skupinami se neslo přátelství s Hippem a Mammim. Jazyk dorozumívání? Jak už to v oblátské rodině bývá, jazyků je mnoho, a přesto vše běží, tedy česky, polsky, francouzsky i anglicky.

Další fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE.