Pro Misijní klubka českobudějovické diecéze znamená advent příležitost prožít společnou pouť. Na tu letošní pozvalo ostatní k “sobě domů” klubko z Pelhřimova. Program se odehrával v kostele, ve městě, na faře a znovu venku. Jak jinak, jedná se o pouť, která s sebou nese svůj úmysl a určitou oběť. Více už prozradí ohlédnutí jedné z účastnic i aktérek programu Nely:

„14. prosinec byl pro klokotské klubko velkým dnem. Spolu s klubky z Pacova a Českých Budějovic se vydali na pouť do Pelhřimova. Celá akce se nesla pod názvem Pouť do Pákistánu a měla děti seznámit s pákistánským prostředím, životem zdejších dětí a skutky, které zde Missio koná. Dopolední program mělo na starost pelhřimovské klubíčko, jež si pro nás připravilo putování formou kvízu po centru města. Při něm jsme se dozvěděli základní informace o Pákistánu. I přes nepříznivé počasí většina splnila svůj úkol a vrátila se zpět na faru na oběd. Po obědě a misijní pohádce patřilo celé odpoledne Klokotům. Připravili jsme si stanoviště s povětšinou výtvarnou činností, ale mohli jste si i ozdobit perníček nebo se ještě podrobněji seznámit s Pákistánem. Pouť se dětem moc líbila a domů si pak všichni jako odměnu vezli povedené výtvory a úsměvy na tváři.“           

Papežská misijní díla v tuto chvíli v Pákistánu podporují chod osmi základních škol v neúrodné oblasti Derakabad. Sem odešla před padesáti lety početná skupina křesťanů, kteří se od té doby pokouší oblast zúrodnit. Základním předpokladem lepší budoucnosti pro jejich děti je vzdělání, které se jim snaží misionáři umožnit. K tomu ale potřebují naši pomoc na zaplacení školného, školních pomůcek a jídla ve škole pro děti.

Tuto myšlenku s sebou malí i velcí účastníci pouti nesli s sebou. A v modlitbě zakončující celé setkání ji spolu s modlitbou za své blízké vložili do gesta odevzdání papírových srdcí před oltář v kostele sv. Bartoloměje.
H. K.