Tak jsem se rozmýšlela, kam letos půjdu na Noc kostelů a opět mě přitáhlo místo, které si myslím, že znám, ale pokaždé nějak jinak působivé a přitažlivé. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Klokoty. Začátek byl od 18.00 hod, kdy klokotské zvony zahájily tuto akci. Já jsem dorazila až na 19.00 hod., kdy zněla z kostela nádherná hudba v podání Chrámového sboru farností Tábor a Klokoty. Od 20.00 hod. začala zajímavá a úsměvná přednáška Olgy Švecové o návštěvě projektů PMD na Srí Lance. Na konci přednášky s promítáním fotografií jsme si mohli vyzkoušet sárí. Jedná se o velice příjemný oděv pro ženy, tak se mi líbil, že jsem si ho chtěla odnést domů, ale nevyšlo to. Malá hudební zastavení od 21.00 hod Pavly Jankové Kohelové, Petra Novotného a Jiřího Sychy pohladilo mou duši. Poté následovala komentovaná prohlídka s o. Karlem s konečným požehnáním všem přítomným i celému městu. Mimo jiné byla možnost prohlídky celého areálu, po cestě jsme objevili spoustu zajímavého, prodej knih, občerstvení, čaj, sladké a klokotské lívanečky, programy pro děti, promítání fotografií na stěnu kostela z historie i ze současnosti o dění na Klokotech. V rozích areálu jsou kaple, kde byla možnost prohlédnout kroniku Klokot, výstavu obrazů od „malířek víry“ Marie Floriánové Stritzkové a její dcery Juliany Jirousové, ochutnat mešní víno, v kostnici zapálit svíčku za zemřelé, prohlédnout si historii chrámového sboru ve fotografiích, nebo vyšlapat na kostelní věž (a ten výhled stál za to :-)). Bylo toho opravdu hodně, stála za tím vším Boží milost a požehnání a zároveň práce a ochota lidí, ukázat lidem krásu tohoto poutního místa. Příští rok doufám, že ten houf mladých lidí, co stál tu noc na náměstí a oslavoval Noc muzeí, uvidím zde, na Klokotech. Moc bych si to přála. Budu se za to modlit.
V. A.

Fotogalerie ZDE:
Autoři: Mirek Candra a Petra Jablonická