„Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ řekl ministr kultury Ilja Šmíd.

„Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu - nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl dále ministr.

Pod pojmem „typická kulturní památka“ si v oblasti sakrální architektury můžeme zcela jistě představit kostel nebo klášter, ale poutní místa nejsou v souboru národních kulturních památek příliš zastoupená, a kategorie poutních míst s vazbou na urbanismus a zejména na krajinu, přitom se zásadním přesahem „duchovního věhlasu“, je v souboru NKP zcela opomíjená.

„Fenomén kulturní krajiny je pro střední Evropu (české, německé a rakouské země, ale pochopitelně i jinde) s typickými architektonickými a krajinnými dominantami - alejemi, průhledy, kompozicí krajiny atp. - naprosto signifikantní, když kulturní krajina byla v českých zemích výrazně formována již za středověku (např. cisterciácká krajina) a svého vrcholu dosáhla v období baroka, které mimo výše zmíněné „velké kompozice“ přineslo také mnoho drobné sakrální architektury, vázané na krajinu – poklony, křížky, kapličky, Boží muka a podobně,“ řekl ke schválenému návrhu ředitel odboru památkové péče MK Jiří Vajčner.

Proto naprosto jednoznačně nelze tuto snahu o prohlášení za NKP definovat jako návrat k typičtějším památkám, ale jako doplnění zřejmého kulturního fenoménu, doposud spoře zastoupeného, do souboru NKP.

V současné době má ČR přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty. Z celkového počtu NKP je přes 50 movitých.

Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Novými národními kulturními památkami se tedy stala tato významná poutní místa:

1. Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze 
2. Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana
3. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici
4. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích
5. Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově
6. Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény
7. Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie
8. Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
9. Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově
10. Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána
11. Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
12. Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě
13. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku
14. Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
15. Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie
16. Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
17. Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže
18. Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích
19. Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné